Fyzikálne vtipy
- Hrají v nebi na schovávanou Watt, Newton a Pascal. Watt stojí u pikoly. Pascal se utíká schovat, Newton kolem sebe nakreslí čtverec metr krát metr. Watt skončí, otočí se a povídá: "Deset, dvacet, Newton!" "Já nejsem Newton, já jsem Pascal!"
- V nebi se sejdou tři fyzikové: Newton, Pascal a Archimedes. I rozhodnou se zahrát si na schovávanou. Archimedes, jako služebně nejstarší, počítá u pikoly. Sotva začne, Pascal zmizí skryt ve vegetaci. Newton jen popojde, nakreslí na zem okolo sebe čtverec metr krát metr a čeká. Archimedes dopyká, otočí se a zvolá: "Deset, dvacet - Newton!" Newton však zakroutí hlavou a povídá: "Kdepak - Newton na metru čtverečním je Pascal!"
- Ideální kapalina je kontinuální, nestlačitelná, má nulovou viskozitu a neexistuje.
- Přijde neutrino do baru. Barman: "Neutrinům nenaléváme." Neutrino: "Nevadí, já jen procházím."
- Přijde supravodič do baru. Barman: "Supravodičům nenaléváme." Supravodič se zvedne a bez jakéhokoliv odporu odejde.
- Heisenberga zastaví dopravní policie. Policista se ho ptá: "Víte, jak rychle jste jel?" Heisenberg odpoví: "Ne, ale vím, kde jsem."
- Pokud víte, jak rychle jedete, tak jste se ztratili.
- Mám kvantové auto. Jakmile se podívám na tachometr, tak se ztratím.
- Kdy se na narodil Heisenberg? To je velmi, ale velmi nejisté.
- Jaký je rozdíl mezi normálním a kvantovým mechanikem? Kvantový mechanik umí zaparkovat svoje auto do garáže, aniž by musel otevřít vrata.
- Jak parkuje kvantový mechanik auto do garáže? Neparkuje - auto je totiž zároveň vně i uvnitř garáže.
Jak to vypadlo na večírku fyziků?
Všichni byli přitahováni k Newtonovi, ale ten se pořád pohyboval konstantní rychlostí a nijak nereagoval.
Einstein si myslel, že to byl relativně dobrý večírek.
Coulomb got a real charge out of the whole thing.
Cavendish nebyl pozván, ale měl koule na to tam stejně přijít.
Cauchy, being the only mathematician there, still managed to integrate well with everyone.
Thompson enjoyed the plum pudding.
Pauli came late, but was mostly excluded from things, so he split.
Pascal byl pod příliš velkým tlakem, než aby si užíval.
Ohm spent most of the time resisting Ampere's opinions on current events.
Hamilton šel ke každému stolu přesně jednou.
Volta usoudil, že společnost na večírku má velký potenciál.
Hilbert was pretty spaced out for most of it.
Heisenberg tam možná byl a možná nebyl.
Curieovi tam byli a celou dobu přímo zářili.
Van der Waals forced himeself to mingle.
Wien radiated a colourful personality.
Millikan se pokapal olejovou omáčkou.
de Broglie jen tak postával v rohu a vlnil se.
Hollerith liked the hole idea.
Stefan and Boltzman got into some hot debates.
Teslova magnetická osobnost všechny přitahovala.
Compton was a little scatter-brained at times.
Bohr ate too much and got atomic ache.
Watt turned out to be a powerful speaker.
Hertz se ke stolu s jídlem vracel několikrát za minutu.
Faraday had quite a capacity for food.
Oppenheimer got bombed.Otázka při zkoušce z fyziky na univerzitě v Kodani: "Popište jak určit výšku mrakodrapu pomocí barometru."Jeden student odpověděl: "Upevníte dlouhý kus provazu k vrchu barometru, pak spustíte barometr se střechy mrakodrapu na zem. Délka provazu plus výška barometru se rovná výšce budovy."
Tato vysoce originální odpověď tak rozzuřila zkoušejícího, že studenta vyhodil. Student se odvolal na základě toho, že jeho odpověď byla nepochybně správná, a univerzita jmenovala nezávislého arbitra, aby případ rozhodnul. Arbitr usoudil, že odpověď byla opravdu správná, ale neukázala žádné zjevné znalosti fyziky. K vyřešení problému bylo rozhodnuto zavolat studenta a dát mu šest minut, během kterých by měl ve slovních odpovědích prokázat alespoň minimální obeznámenost se základními principy fyziky.
Student seděl tiše pět minut, čelo zamračené přemýšlením. Arbitr mu připomněl, že čas už uplynul, a student na to odpověděl, že má několik velmi závažných odpovědí, ale nemůže se rozhodnout, kterou použít. Když mu bylo doporučeno, aby si pospíšil, student odpověděl: "Zaprvé můžete vzít barometr na střechu mrakodrapu, hodit ho přes okraj dolů a měřit čas, než barometr dopadne na zem. Výšku budovy lze spočítat podle vzorce H = 0,5g × t2. Pro barometr to ale bude smůla. Nebo, pokud svítí slunce, můžete změřit výšku barometru, pak ho postavit na zem a měřit délku jeho stínu. Pak změříte délku stínu mrakodrapu a potom je jednoduchou záležitostí pomocí poměrné aritmetiky spočítat výšku mrakodrapu. Pokud byste ovšem chtěli být vysoce vědečtí, mohli byste upevnit krátký kus provázku k barometru a zhoupnout jím jako kyvadlem, nejdřív k zemi a pak ke střeše mrakodrapu. Výška se vypočítá z rozdílu v gravitační síle T = 2π√(l / g). Nebo jestli má mrakodrap venku únikové schodiště, bylo by jednodušší vyjít nahoru a označovat celou výšku budovy pomocí délky barometru a pak to sečíst. Kdybyste ale chtěli být jenom nudní a ortodoxní, pak byste mohli použít barometr k měření tlaku vzduchu nejdřív na střeše mrakodrapu a pak u země, potom převést rozdíl tlaků v milibarech na stopy, a dostali byste tak výšku budovy. Protože jsme ale trvale nabádáni, abychom uplatňovali nezávislé myšlení a používali vědecké metody, bylo by nepochybně nejlepší zaklepat na domovníkovy dveře a říct mu: 'Kdybyste chtěl pěkný nový barometr, dal bych vám tenhle, když mi sdělíte výšku tohoto mrakodrapu'."Student potkal ve vlaku Einsteina a ptá se ho: "Promiňte, pane profesore, zastavuje u tohoto vlaku New York?